Zdroj foto: Archiv Koruna Vysočiny/Pasecká skála
Osmistovky tvoří sedmnáct vrcholů Žďárských vrchů s nadmořskou výškou přes 800 metrů. Nejatraktivnější z nich vznikly v době ledové a dodnes si zachovaly svou divokou krásu. Jde o tzv. mrazové sruby – skalní útvary, které jsou rozeseté po celém území, přičemž nad hranici 800 metrů jich zasahuje devět. Zajímavosti o proměně místní přírody i tipy na výlety najdete v moderní expozici Domu přírody Žďárských vrchů v Krátké, kde si můžete zdarma vyzvednout i Poutníkův zápisník – zábavného a praktického průvodce, do kterého si zaznamenáte zdolané vrcholy. Zápisník seženete také v infocentru ve Žďáře nad Sázavou a v Novém Městě na Moravě.
Zdroj foto: Archiv Koruna Vysočiny/ Dům přírody Žďárských vrchů
Jednodenní výzva i výlet na celé léto
Při tradičním každoročním sportovním klání se sportovci rovněž vydávají na orientační pochod nebo běh po osmistovkách s cílem zvládnout jich v limitu 24 hodin co nejvíce. Ty nejvzdálenější od sebe dělí vzdušnou čarou 17 kilometrů, pokud se ale chcete opravdu dostat ke každé z nich, musíte zdolat více než 60 kilometrů. Ti nejrychlejší zvládnou navštívit všech sedmnáct vrcholů za méně než 10 hodin, pro ostatní je to skvělý výlet na dva dny, ale klidně i na celé léto. Na osmistovky Žďárských vrchů se dá vydat kdykoliv.
Putování začíná: Tři Studně a první výšlapy
Začít můžete třeba ve Třech Studních a lesem vystoupat na Fryšavský kopec. Nedaleko odtud pramení řeka Svratka. Pokračujte na Křivý javor, který je s výškou 824 metrů třetím nejvyšším bodem Žďárských vrchů. Dlouhé roky tu ale žádný javor nestál, což se na popud místních v roce 2004 změnilo a dnes se tu tak můžete schovat v jeho stínu. Dalším vrcholem je Tisůvka, které se říká také Čertův kámen. Rulová skála je chráněnou přírodní památkou. Podle pověsti jde o kameny ze stavby kostela ve Světnově. Co lidé přes den postavili, to čert přes noc rozebral a nad Tisůvkou zahodil. Při dalším postupu vás čekají Šindelný vrch a Kamenný vrch – zalesněné vrcholy bez výhledu, ale s klidnou atmosférou a kamennými mohylami na vrcholech. Nezapomeňte se cestou zastavit u pramene řeky Sázavy. Okolí dalšího vrcholu, Žákovy hory, představuje cennou ukázku dlouhodobého přirozeného vývoje původních lesů, a proto je už od roku 1933 chráněno.
Zdroj foto: Archiv Koruna Vysočiny/Fryšavský kopec
Devět skal, nejvyšší bod Žďárských vrchů, a jejich okolí
Před vámi je výstup na nejvyšší bod Žďárských vrchů, kterým je Devět skal. Tvoří jej skalní formace členěné do devíti mohutných bloků – takzvaných kazatelen, které měří až 15 metrů. Z vrcholu se otevírá panoramatický výhled na horní tok řeky Svratky i okolní lesy. Na trase dále zdoláte Lisovskou skálu, Křovinu a Suchý kopec. Pak už vás čeká Malinská skála, jedna z nejkrásnějších rulových formací. Skály, které dosahují výšky až 20 metrů, jsou uspořádané do kruhu kolem vrcholu. Z něj vás čeká úžasný výhled do okolí. Po krátkém klesání do údolí řeky Svratky si vyběhněte odškrtnout ještě jeden bod – Vysoký kopec. Nevede tam sice žádná značená turistická stezka, ale pohodlně se na něj dostanete po lesní pěšině odbočující ze žluté trasy nad osadou Podlesí. V okolí najdete zajímavé skalní útvary a suťová pole.
Zdroj foto: Archiv Koruna Vysočiny/ Devět skal
Poslední vrcholy a odměna na závěr
Nedaleko Sněžného na vás čeká ještě jedna osmistovka, Buchtův kopec, který patří mezi nejvýraznější vrcholy Žďárských vrchů a nabízí výhledy do okolní krajiny. Přímo na něm stojí budova Řízení letového provozu, díky čemuž je Buchtův kopec nejvyšším obydleným místem na celé Českomoravské vrchovině. Odtud pokračujte na kopec Bohdalec a Pohledeckou skálu. Před vámi pak jsou už jen poslední dvě zastávky. Kopeček u Studnic, nejvýše položené vsi na Vysočině, a Pasecká skála. Ta patří k nejkrásnějším vrcholům a je tak ideálním zakončením celého putování. Mezi turisty je oblíbená díky výhledům i snadné dostupnosti, protože nahoře je vyhlídková plošina. Až si dosyta užijete pohled z poslední osmistovky, můžete vyrazit kolem rybníka Medlov zpět do Tří Studní.
Zdroj foto: Archiv Koruna Vysočiny/ Bohdalec
Zdroj info: Koruna Vysočiny
Nový komentář