Do deseti let by měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů. Ve světových oceánech každý rok přibude podle odhadů OSN 8 milionů tun plastových odpadků. To odpovídá například jednomu nákladnímu vozu plného odpadků každou minutu. Podle každoročních dobrovolnických sběrů odpadků na plážích končí v moři nejčastěji cigaretové filtry. „Loni tvořily nedopalky třetinu všech plastových odpadků, které se vysbíraly na evropských plážích,“ říká Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Odvolává se na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí, která dobrovolnický sběr odpadků odborně zaštiťuje.
V množství nedopalků vede Černé moře
V Evropě nedopalky převažují na březích Černého moře. „Představují zde 53 % z celkového množství plastových odpadků. Zbytky cigaret jsou posety i pláže Středozemního moře, kde tvoří téměř 32 %,“ uvádí Jan Krupička. Nedopalky ale panují i v globálním měřítku. Při loňském celosvětovém sběru odpadu pořádaném americkou nevládní organizací Ocean Conservancy se jich na pobřežích vysbíralo více než 2,4 milionu. Poskládané za sebou by nedopalky vytvořily trasu o délce pěti maratonských běhů. Na pobřeží severovýchodní části Atlantického oceánu se nejčastěji (téměř 15 %) nacházejí rybářské vlasce a provázky. U Baltského moře zase obaly od brambůrků či sladkostí a plastové tašky (obojí téměř 10 %).
Plastové tašky tvoří 5 % odpadků
Významnou kategorií odpadků jsou jednorázové plasty pro přenášení nebo konzumaci nápojů. Víčka (téměř 7 %), brčka a míchátka (téměř 5 %), láhve (2,5 %) a kelímky a jejich víčka (1,5 %) dohromady tvoří asi 16 % plastového odpadu na evropských plážích. Plastové tašky zastávají necelých 5 % a obaly od brambůrků a sladkostí zhruba 4 %. Odpady se do oceánů dostávají ze skládek, skrz toky řek a odvodňovací kanály, při povodních, rybaření či těžbě, anebo je odhodí lidé na plážích. Plastové odpady přitom neohrožují jen živočichy, rostliny nebo lidský organismus, ale mají negativní vliv i na ekonomiku. Čištění pláží je nákladné a pokud se plasty nerecyklují nebo jinak nevyužívají, plýtvá se cennými materiály.
Konec jednorázových plastů
Kvůli množství odpadu se na jednorázové plasty zaměřuje také Evropská unie. Do deseti let mají být všechny plastové obaly používané v EU recyklovatelné a členské země mají zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od pití. Do roku 2026 se má také postupně snížit spotřeba jednorázových nápojových kelímků a krabiček na jídlo. Státy mohou například usnadnit využívání alternativních či zálohovaných obalů, anebo zpoplatnit používání jednorázových výrobků. Od roku 2021 se v Unii navíc nebudou moci prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, vatové tyčinky nebo polystyrenové krabičky na jídlo. Tyto výrobky se budou nadále vyrábět z jiných materiálů.
Francouzští studenti rozjeli na Twitteru novou výzvu, která se zabývá právě sběrem nedopalků. Hashtag #FillTheBottle vymyslela osmnáctiletá studentka. Tu trápila fotografie jejího kamaráda, na které ukázal, že za pouhých dvacet minut dokázal sesbírat na prostoru padesáti metrů plnou lahev nedopalků. K výzvě se během posledních 24 hodin přidalo tisíce mladých lidí.
Nový komentář
Komentáře
Kuřáci jsou největší bordeláři . Kam se člověk podívá , tam se válejí vajgly .
Tomu nevěřím, vždyť přece žádný kuřák na světě by jaktěživ neodhodil nedopalek mimo místo k tomu určené.
Moc smutná statistika, ale je fajn že se někteří snaží zapojit, viz výzva s nedopalky aj. pomoct aspoň částečně. Ničíme si naši krásnou planetu