Foto: Shutterstock
Skorovztah (anglicky situationship) je specifická forma vztahu, která postrádá závazek, ale přesto má romantické, sexuální nebo emocionální prvky. V podstatě se jedná o „něco víc než přátelství“, ale zároveň „něco méně než vztah“. Dvě osoby se vídají, tráví spolu čas, možná spolu spí, sdílí intimitu, ale bez jasného rámce, kam to směřuje, co od sebe očekávají nebo jaké místo jeden v životě druhého zaujímají. Skorovztah je vztah beze jména. Často se odehrává v mlze nevyřčených domněnek a nedořečených očekávání. Není výjimečné, že jedna strana prožívá hlubší city, zatímco druhá si užívá „volnosti bez závazků“.
Jak vypadá skorovztah
Typickým rysem skorovztahu je emoční a vztahová neurčitost. Lidé ve skorovztahu často:
- nejsou oficiálně partneři, ale chovají se jako pár,
- nejsou ani „jen kamarádi“, ale přesto se k sobě tak občas vztahují,
- sdílejí intimitu, ale neplánují budoucnost,
- nejsou exkluzivní, ale přesto se žárlivost objevuje,
- komunikují, ale většinou povrchně.
Skorovztah se může odehrávat jak v reálném čase a prostoru, v podobě víkendových návštěv či pravidelných schůzek, tak i virtuálně, například prostřednictvím sextingu nebo dlouhých nočních hovorů s někým, koho člověk nikdy osobně nepoznal.
Jak poznat, že se nacházíme ve skorovztahu
Existuje několik klíčových znaků, podle kterých lze skorovztah rozpoznat:
- Chybějící označení vztahu
Nikdy nedošlo k rozhovoru typu „a co tedy jsme?“. Obě strany se tomu tématu vyhýbají, případně jej zlehčují. Výrazy jako „uvidíme, kam to půjde“ nebo „nechci to zatím řešit“ se opakují. - Nevyvážená emocionální investice
Jeden z partnerů může mít pocit, že do vztahu dává víc času, emocí, pozornosti, zatímco druhý si drží odstup. Otevřenější projevy citů jsou vzácné, případně jednostranné. - Nejasná budoucnost
Vztah nemá žádnou perspektivu. Neplánuje se společná dovolená, oslavy nebo stěhování. Hovor o budoucnosti buď vůbec neprobíhá, nebo je velmi opatrný a vágní. - Intimita bez hloubky
Fyzická přitažlivost je přítomná a může být intenzivní, ale chybí hlubší spojení, rozhovory o osobních hodnotách, zranitelnost, sdílení životních cílů. - Kolísavá komunikace
Někdy si píší denně, jindy se neozvou několik dní. Frekvence kontaktu je nevyrovnaná a nepředvídatelná. Dlouhá odmlka často nebývá nijak vysvětlena. - Zadržování ve stínu
Partneři se navzájem nezapojují do svých životů. Nepředstavují si navzájem přátele, rodinu, ani se neukazují na veřejnosti jako pár. Jejich vztah existuje v oddělené bublině.
Důvody proč lidé zůstávají nebo navazují takové vztahy, jsou různé. Někdo se bojí závazku, jiný se stále nevzpamatoval z předchozího vztahu. Další mají velmi nabitý život a nechtějí „řešit komplikace“ kolem klasického partnerství. Někdo je tím druhým fascinován, ale zároveň si není jistý, zda s ním chce budovat budoucnost. Z psychologického hlediska mohou hrát roli také vztahové vzorce, nebo nezpracovaná traumata, která ztěžují navázání skutečné blízkosti.
Rizika skorovztahu
Skorovztahy nejsou nutně špatné. Někdy mohou být funkční, pokud obě strany přesně vědí, co chtějí, a mají v tom jasno. Často však dochází k nerovnováze potřeb a očekávání, která může vést k:
- emocionálnímu vyčerpání,
- pocitům nedostatečnosti,
- ztrátě sebevědomí,
- závislosti na nejasném vztahu,
- toxickému chování jako je „breadcrumbing“ (dávání jen drobků pozornosti) či ghosting (náhlé zmizení bez vysvětlení).
Hormon oxytocin, který se uvolňuje při fyzické blízkosti, může vytvářet iluzorní pouto. Člověk si pak začne myslet, že má s druhým hlubší spojení, i když reálně žádná závazná blízkost neexistuje.
Co dělat, když se člověk nachází ve skorovztahu
- Upřímná sebereflexe
Je dobré si položit otázku: Co vlastně od tohoto vztahu očekávám? Vyhovuje mi tato forma, nebo si přeji něco hlubšího, trvalejšího? - Otevřená komunikace
Pokud vztah vyvolává nejistotu nebo frustraci, je důležité o tom mluvit. Třeba i s rizikem, že druhý nebude chtít pokračovat. Pravda je často lepší než dlouhodobé mlžení. - Nastavení hranic
Jasně definované hranice (emocionální, časové, sexuální) mohou pomoci chránit sebeúctu a zdraví. Patří sem například i rozhodnutí, zda pokračovat v intimním kontaktu. - Odstup a čas na zamyšlení
Někdy pomáhá krok zpět, méně se vídat, méně komunikovat, a věnovat se vlastnímu životu. Tento odstup může přinést větší jasno. - Ukončení
Pokud se ukáže, že druhý nemá zájem o hlubší propojení a současný stav člověku nevyhovuje, je v pořádku rozhodnout se pro ukončení. I bezejmenný vztah má právo na vědomé uzavření.
Skorovztahy jsou produktem současné doby, flexibility, rychlých kontaktů a odklonu od tradičních forem vztahů. Pro někoho mohou být přínosné, jinému ublíží. Nejde o to, zda jsou dobré nebo špatné, ale zda jsou v souladu s osobními hodnotami, potřebami a hranicemi. Každý má právo toužit po plnohodnotném vztahu, takovém, který dává smysl, jistotu i prostor pro růst. A každý má také právo rozhodnout se, že takhle to nestačí.
Zdroje: Blake Psychology, Cleveland Clinic, Calm
Nový komentář
Komentáře
Jako já nevím, ale myslím si, že s klukama mám často opravdu velmi blízký vztah a fakt kvůli tomu nemusím mít jen jednoho, nebo jim prát fusekle...co třeba připustit, že v takových nevztazích mohou být i oba, či celá skupina i spokojení a není nutné to měnit...samozřejmě nějaká žárlivost se objevuje a třeba když jsem poslala Jakubovi fotky jiného kluka, tak byl smutný, že on prý není tak hezký...přitom je a David zas každou fotku jiného kluka přejde s úplným mlčením nebo poznámkou jako "kolik tomu je?"...jo, to třeba Honza umí jiné kluky ocenit, hlavně jejich postavy teda....:D
A co se tak zeptat, jak to je? Pokud nedostanu uspokojivou odpověď, nemusím ztrácet čas analýzami a zobáním drobků.