Isabella Canali (1562-1604), známá také pod jménem Andreini, byla kultivovaná a okouzlující herečka, která se zasloužila o to, že se na hereckou profesi, do té doby spíše opovrhovanou, začalo pohlížet jinak. Ač se narodila do skromných poměrů, umožnil jí její otec Paolo Canali získat na tu dobu dobré vzdělání, a především jí předal touhu po vědění, kterou si udržovala celý život. Plynně se domluvila několika jazyky, což ve své profesi skvěle využila.
Foto: Předpokládaný Isabellin portrét od Paola Veronese: Ritratto di dama con cagnolino se nachází v Museo Thyssen-Bornemisza v Madridě
Paolo Veronese, Public domain, via Wikimedia Commons
Do divadelní společnosti I Gelosi, což se překládá jako Závistivci nebo Žárlivci, vstoupila Isabella už ve svých čtrnácti letech. Tato společnost hrající ve stylu commedia dell'arte vznikla v Miláně v roce 1569 a byla prvním divadelním souborem financovaným šlechtickými kruhy. Díky vystoupením pro francouzského krále při jeho návštěvách v Itálii získal skvělé renomé, které pak soubor zúročil při svých cestách po Evropě.
V roce 1578 se Isabella vdává za Franceska Andreiniho, o čtrnáct let staršího herce, který se stal o několik let později principálem společnosti. Isabella v souboru hraje nejen roli primadony, hlavní ženské role, ale pomáhá manželovi i s řízením společnosti. Manželé měli spolu sedm dětí, z nich pouze Giovanni Battista šel ve stopách rodičů. Vstoupil do I Gelosi s uměleckým jménem Lelio a stal se jedním z nejvýznamnějších dramatiků století. Isabella se také ukázala jako talentovaná zpěvačka a hudebnice, autorka divadelních her a básnířka. Byla jednou z mála žen, které byly přijaty do Accademia degli Intenti. V poetické soutěži pořádané kardinálem Aldobrandinim se dokonce umístila na druhém místě za Torquatem Tassem.
Foto: Scéna z Commedia dell'Arte
Calvet Museum, Public domain, via Wikimedia Commons
Hlavně ale byla starostlivou matkou a věrnou manželkou, čímž bojovala proti předsudkům, které přirovnávaly profesi herečky k profesi nevěstky. Na jevišti vystupuje v nádherných robách z nejdražšího hedvábí, kterými divákům ukazuje, že nepřišli na představení nějakých amatérů, ale skutečných profesionálů. Může si to dovolit, společnost je totiž sponzorována několika nejbohatšími šlechtici ze severní Itálie.
Přímo triumfálním se stalo třetí turné do Francie v roce 1603, kde soubor s velkým ohlasem vystupoval na zámku ve Fontainebleau před králem Jindřichem IV., jehož manželka Marie Medicejská Isabellu obdivovala a nazývala ji svou přítelkyní. O to větším šokem byla Isabellina smrt po potratu osmého dítěte hned následujícího roku 1604. Zoufal si především její manžel, který ztratil smysl života, a dokonce soubor I Gelosi rozpustil…
Foto: Na Isabellinu počest byla po její smrti vydána pamětní medaile s její podobiznou
Bibliothèque Nationale de France, Public domain, via Wikimedia Commons
Zdroje info: Tasca Barbara: Isabella Canali Andreini and the job of acting, Wikipedie-en
V seriálu o zajímavých ženách jste si u nás mohli také přečíst:
Nový komentář
Komentáře
Neslyšela jsem o této herečce,děkuji.
Zajímavé čtení, nikdy jsem o této herečce neslyšela.
Děkuji, pro mě naprosto neznámá postava v historii divadla. Ani jsem netušila, že žila a pohybovala se v tak vysoké společnosti. Škoda, že nevím o nějakém dokumentu, který by se jí věnoval. Zkusím pohledat na internetu. Umím si představit i historický román, její život určitě poskytuje skvělou látku ke zpracování.
Musím řící, zajímavý článek
O této ženě jsem nikdy neslyšela.
Zajímavé čtení.
Moc Vám děkuji, že to tu stále obohacujete Vašimi skvělými články.
Děkuji